Vláda práva je pojistkou demokracie

Jak spolupracovat nad úroveň národních států tak, aby z nich už nikdy nemohla vzejít řevnivost a destruktivní síla, která v minulém století způsobila dvě války v Evropě? Otci zakladatelé EU věděli, že celá evropská integrace musí probíhat na základě mezinárodní smlouvy. Jak pro samotnou integraci, tak pro zajištění práv a svobod občanů.

Principy vlády práva jsou v posledních letech v některých evropských zemích podrobeny zkoušce. Vůči Polsku a Maďarsku už byla kvůli riziku porušování unijních hodnot spuštěna i procedura podle článku 7 Smlouvy o EU. O co v obou zemích jde?

„Problém Polska a Maďarska je ohrožování právního státu a budování toho, čemu Viktor Orbán začal říkat neliberální demokracie. Ale demokracie bez svobody nemůže fungovat,“ upozorňuje profesor Jiří Přibáň, aktuálně působící na Cardiff University.

V Polsku dnes vidíme celou řadu zákonů, kterými tamní vláda zásadním způsobem zasahuje do nezávislé justice. Polský ústavní soud v říjnu navíc rozhodl, že některé články Smlouvy o EU jsou v rozporu s polskou ústavou. „Zpochybnil tím přednost evropského práva v otázce evropských záležitostí, tedy ten základní pilíř z 60.let, na kterém stojí a padá fungování evropského práva. To doposud žádný jiný soud takto neprovedl,“ vysvětluje Jiří Přibáň.

Na současném Maďarsku je podle něj znepokojivá nejen míra politického autoritářství a omezování práv a svobod, ale především to, že se vytvořil klientelistický, zkorumpovaný stát, ve kterém ekonomická a politická moc splývá. „To EU nemůže ze své podstaty dopustit. Proto je tomu třeba se postavit,“ podotýká Přibáň. I proto je podle něj jasné, že nedodržování práva s sebou musí nést sankci. A to se týká i přístupu k evropským fondům. „Pouze ty země, které mají v pořádku vládu práva, si mohou fondy nárokovat,“ dodává.

Zároveň ale zdůrazňuje, že se nejedná pouze o konflikt EU proti Maďarsku nebo Polsku: „Jednotlivé země bych nevyčleňoval z obecného problému, kterým je dodržování vlády práva. Nezávislost soudů řeší EU například i v Portugalsku nebo na Maltě.“

Reakci EU na nedodržování práva vnímají mnozí Maďaři a Poláci jako zásah do národní suverenity. „Je to spíš vnitropolitický problém nových zemí Evropy, aby si uvědomily, že když se řekne suverenita, nemyslí se absolutní moc a že suverenitu je možné sdílet a využívat společně s ostatními zeměmi v nadnárodním společenství, jako je EU,“ říká v rozhovoru s europoslancem Luďkem Niedermayerem profesor Přibáň.

Bude podle něj podobných sporů přibývat? „Otázka má dvě roviny. První, jestli bude nabírat roli autoritářská politika a autoritářství v Evropě. Druhá rovina se týká vztahu mezi evropskými a národními institucemi. EU dospěla do fáze, kdy akumulovala výraznou moc, ale má poměrně omezenou autoritu i legitimitu. Takže směřování EU bude do značné míry ovlivněno i ochotou vést dialog nejenom mezi politiky, ale mezi soudci, experty, zástupci národních institucí. Budoucnost Evropy bude dána naší schopností vytvořit prostor, který bude jednotný, ale dostatečně diferencovaný, abychom v něm mohli existovat společně a současně neoslabovali vlastní ústavní demokracii,“ předpokládá Jiří Přibáň.

A jak vypadá situace v Česku? „Doma jsme zažívali spíš berlusconiovskou verzi antipolitiky, kdy manažerství mělo mít přednost před politickou zkušeností a politikou jako takovou. Excesy populistické vlády Andreje Babiše ale nikdy nedosáhly systémových změn v Polsku nebo ústavních změn v Maďarsku. Je však otázka, jestli bychom neměli posílit českou ústavu přijetím některých prvků německého kancléřského modelu,“ odpovídá profesor Přibáň.

Na EU jako na pojistku principů práva i celé společenství se ale podle něj v Česku rezignovat nechystáme. „Dovolil bych si tipovat, že dnes je v české společnosti dostatek ministerských úředníků, právních a ekonomických expertů a dalších, kteří si uvědomují, jak jedinečný vklad naše členství v EU je a co by znamenalo, kdybychom si chtěli hrát na destruktivní prvek v EU. Proto věřím, že ČR bude mít co říct a bude mít čím přispět v budoucí evropské integraci,“ uzavírá.

Děkujeme za rozhovor!