Rád cestuji!
V mládí jsem stopoval kolem Evropy. Na cestách po Evropě jsem i pracoval, třeba v Anglii, načerno… Tehdy to moc jinak nešlo. Později jsem studoval v Dánsku a můj italský kamarád, co jel k nám do Čech na Vánoce, tehdy potřeboval cestovní pas… To jsme ještě nebyli v Schengenu.
Díky studiu na univerzitě v Dánsku jsem mohl v Nepálu vést výzkum kontaminace pitné vody. O pár let později jsem díky evropskému vědeckému stipendiu zkoumal bambusové konstrukce v Brazílii. Mám rád severskou akurátnost i jižanskou vřelost, řecké hory, bulharské pláže, rumunskou pohostinnost, maďarskou živelnost, slovenskou vzájemnost, polskou bratrskost a jedinečnost všech dalších států nejen Evropy, ale celého světa.
Přes dvacet let se věnuji rozvojové činnosti. Na ČVUT jsme založili Centrum pro mezinárodní rozvojové projekty, ve světě jsme průkopníci a totéž i v Evropě. Díky EU je pro Erasmus studenty snadné navštěvovat naše kurzy i pro nás zvát špičkové lektory k nám. Volný pohyb osob za zábavou, sportem, studiem i za prací je parádní věc. Stejně tak je fajn, když se některé věci řeší centrálně a ne stát po státu, díky tomu český projektant může stavět po Evropě v rámci známých norem. O to víc mě mrzí, že na světě je několik miliard lidí, kteří se do Evropy nikdy nepodívají, protože je sem prostě nepustíme. Někdy mi ale přijde, že se ta centralizovanost trochu přehání. Jsou i další věci, které se ještě musíme naučit, neb jsme je dlouhodobě podcenili.
Pojďme si přiznat, že vlastně může být i trochu hůř a stále bude hodně moc dobře. Pojďme náš, po staletí budovaný humanismus, aplikovat i na zbytek světa a nejen na Evropu. Pojďme rozvinout evropské hodnoty i na nadnárodní korporáty, těžební společnosti i uprchlíky z míst, kde se tak dobře nemají tak, aby náš blahobyt nebyl podmíněn bídou a utrpením v jiných oblastech světa.