Udržet stejnou kvalitu života i pro naše děti

Na svém kanále publikuje už přes dva roky videa převážně o elektromobilech a fotovoltaice. Co ho k vlastní tvorbě vedlo? „Podle údajů ministerstva zdravotnictví v České republice zemře 6 až 10 tisíc lidí vlivem znečištění z osobní dopravy. A tak si říkám, že kdybych inspiroval milion lidí k přechodu na elektromobil, jakože osobních automobilů dnes máme 6 milionů, tak umře o tisíc lidí méně,“ popisuje jednu ze svých motivací Jan Staněk.

Tu podpořil i fakt, že Česká republika je pátý největší znečišťovatel životního prostředí na hlavu v EU a dvacátý na světě. Neplatí proto, že emise naší země nehrají roli. „Číňané jsou čtyřicátí. Když se nad tím zamyslíte a podíváte se kolem sebe na předměty, které vidíte, tak spousta z nich nebyla vyrobena na tomto konci světa. Putovala z jejich konce světa. To znamená, že je to naše znečištění, co tam do velké míry produkují Číňané, a tím zdravotně trpí,“ upozorňuje.

Vzhledem ke globálnímu oteplování a hrozbě klimatické katastrofy se stal cíl snížit emise skleníkových cílů globálním úkolem číslo jedna. Naše chování totiž není slučitelné s tím, aby kvalita života pro naše děti byla taková, jakou zažíváme my. Evropská unie chce do roku 2030 snížit emise o 55 % oproti roku 1990. A v podobných ambicích nezaostává ani zbytek světa. Zvládne to podle Jana Staňka Evropa a Česko? „Chce se mi věřit, že to Evropa zvládne. Jedna věc je politika, ale druhou věcí je, že i my jako spotřebitelé budeme měnit své chování. V České republice jsme ale bohužel hodně pod vlivem komerčních médií, která jsou ovládaná čtyřmi miliardáři s napojením na byznys s fosilními palivy. A tam není přirozená tendence tato témata podporovat,“ říká Jan Staněk.

Co může udělat každý z nás? Největší snížení dopadu člověka na životní prostředí by mělo podle studie univerzity v Lundu rozhodnutí nemít skrz další produkci emisí děti. Jsou ale i další možnosti. „Neměli bychom mít auto a pokud už to auto potřebujeme, tak bychom měli jezdit elektromobilem. Neměli bychom létat. A naopak bychom měli kupovat čistou energii,“ vyjmenovává Jan Staněk v rozhovoru. Sám se tím také řídí. Bydlí v úsporném domě, jezdí elektrickým autem, vyhýbá se létání. „Znovu objevujeme kolo. Tedy to, co bylo přirozené v minulosti, dokud jsme byli víc napojeni na přírodu, její principy a rytmy. Teď jsme od toho úplně odtrženi,“ vysvětluje.

Vedle klimatu a našeho dopadu na životní prostředí Jan Staněk v rozhovoru s Luďkem Niedermayerem vypráví i o svém návratu do Evropy. Před ním zažil studium ve Spojených státech a Londýně, pracoval v Severním Irsku, Rusku a Číně. Priorita dopřát svým třem dětem vyrůstání v širším rodinném kruhu ho ale přivedla zpět do Česka: „Pro děti je neskutečný vklad žít v harmonické rodině. A to pro mě bylo důležitější než dělat kariéru. Navíc jsem chtěl v nějaký okamžik oplatit mým rodičům to, co oni dělali pro nás a co teď dělají pro naše děti.“

Evropu zároveň považuje za jedno z nejmírumilovnějších míst na planetě. A Evropská unie v tom podle něj hraje zásadní roli. „My lidé rádi zapomínáme, že to zde v průběhu historie bylo od války k válce. A není to tak dávno. Mé babičky se narodily před první světovou válkou. Jestli je výsledek evropské integrace ten, že se tady nezabíjíme, tak je to zatraceně dobrý výsledek,“ usmívá se Jan Staněk.

Děkujeme za rozhovor!