V USA jsem žil čtyři roky. Studoval jsem tam střední školu i výšku, našel si přítelkyni napůl Američanku, napůl Češku. Věděli jsme, že po skončení mého studia budu mít status imigranta a pokud budeme chtít žít spolu, čeká nás přesun do Evropy. A tak jsme taky udělali. V Evropě se ale cítím víc jako doma. Na rozdíl od Ameriky podá pomocnou ruku, když potřebujete.
Oproti Američanům nám v Česku chybí zdravé sebevědomí. Máme hodně chytrých lidí, ale bojíme se chybovat. V našich postkomunistických zemích tak bohužel často řešíme spíš to, že něco nejde namísto toho, jak by to šlo.
Nepomáhá v tom ani naše školství, které především na gymnáziích není vůbec prakticky zaměřené. Proto jsme přišli s programem Soutěž & Podnikej. Vytvořili jsme pro středoškolské studenty možnost rozvíjet jejich vlastní nápady. Aby věděli, jak na ně přijít, dál myšlenku rozvíjet, odprezentovat a zároveň si to vše uměli spočítat. Za posledních pět let nám prošlo pod rukama na 600 absolventů a těšíme se, že číslo bude narůstat.
Některé z nich chceme nyní poslat na Startup Weekend do Stuttgartu, Krakova, Drážďan nebo Vídně. Jen čekáme, až to bude možné. Dobrá možnost je i využít program Erasmus plus na výjezdy mladých podnikatelů. Člověk si díky tomu uvědomí, že může žít a pracovat v jakékoliv zemi EU za srovnatelných podmínek jako místní.
A do Evropy směřujeme i s dalším nápadem. S výukovým projektem Junior MBA jsme se přihlásili do programu Erasmus plus KA2 společně s dalšími třemi organizacemi ze Slovenska, Slovinska a Rumunska. Chceme naučit středoškoláky základům podnikavosti i fungování samotného procesu inovace od naleznutí nápadu až po jeho prezentaci. Zároveň jim dáme možnost vzájemné spolupráce. Pokud finance z programu Erasmus plus obdržíme, urychlí to vývoj programu. Pustíme se do toho i bez přispění z EU, jen porosteme pomaleji.
Nebyla by to první zkušenost s financemi z Evropské unie. Za peníze ze strukturálních fondů (přesně z programu Strukturální a investiční fondy, operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání) si nás na podporu rozvoje podnikavosti v regionu už najal Jihomoravský a Jihočeský kraj.
Samozřejmě, v Evropské unii je mnoho národů, jazyků, zvyklostí. Já sám mám rodinu rozprostřenou po celé Evropě. EU je jako takové pestrobarevné klubíčko na pletení. Pletete, občas se něco nepovede, a tak musíte kousek odpárat. Ale nakonec je z toho fajn svetr, nejen klubíčko vlny. Společně tak můžeme tvořit. A jako tým toho zvládneme víc než jako jednotlivec. To si ale často neuvědomujeme. Nejen my Češi.
Nejen pro to všechno jsem rád, že jsme součástí Evropské unie. Doufám, že z ní neodejdeme a budeme jejími aktivními členy, co ji budou dále rozvíjet. Věřím, že se do pletení svetru zapojíme aktivněji.