Kobliha patří do sáčku

Co nám to ten Brusel zas diktuje? Tuto větu už slyšel asi každý. Třeba v případě mýtu, že EU nařídila balit některé pečivo do mikrotenových sáčků. Ve skutečnosti tato dnes již neplatná vyhláška pocházela z českého ministerstva zdravotnictví. S Bruselem tedy neměla nic společného.

Kadeřnice nesmí nosit podpatky?

Zakazovat ženám boty? Tak to by neprošlo ani v Bruselu. Ale vážně. Tento mýtus vznikl poté, co na sjezdu kadeřnických organizací vydaly odbory zprávu, kde zmínily škodlivost stát celý den na podpatcích. Média z toho pak udělala směrnici a senzace byla na světě.

EU zakázala Čechům zabijačky. Fakt?

V roce 2015 se českým internetovým prostorem začaly šířit poplašné zprávy o tom, že Evropská unie zakázala Čechům jejich tradiční zabijačky. Pravdou ovšem je, že žádná taková směrnice neexistuje. Pořádání domácích zabijaček upravují domácí zákony jednotlivých členských států, záleží tedy pouze na vnitrostátním právu, zdali zabijačky umožňuje a jakým způsobem je reguluje. V případě ČR tedy pravidla pro zabijačky stanovuje česká vláda společně s Parlamentem ČR, konkrétně se jedná o veterinární zákon. Od roku 2004, kdy ČR vstoupila do Evropské unie, nedošlo ze strany EU k žádnému omezení či regulaci pořádání domácích zabijaček.[1]

Zákaz nafukovacích balónků

Dalším mýtem o EU rozšířeným v řadě členských států je, že EU zakázala dětem mladším osmi let nafukovat balónky bez dozoru dospělých. Skutečnost je ale jiná. EU v zájmu ochrany zdraví dětí pouze zavedla povinné nápisy na obalech balónků, které upozorňují rodiče na riziko možného zadušení.

Žárovky jedině úsporné

Směrnice sice zakazuje prodávat na evropském trhu 45W žárovky kvůli vysoké spotřebě, ale tuto změnu si prosadily a schválily členské státy, samozřejmě včetně Česka. Úsporné žárovky déle vydrží a šetří energii, tedy peněženky domácností. Úspornější svícení může ušetřit až 10 procent nákladů.

Pomazánkové máslo není máslo

Zlí jazykové mluvili o bruselském zákazu českého pomazánkového másla. Ale bylo potřeba sjednotit pojmy v celé EU. Jako máslo se proto definoval jen produkt, který obsahuje více než 80 procent mléka. To sice pomazánkové máslo nesplňuje, ale určitě se může dál vyrábět a my o něj nepřijdeme.

Utrácí EU víc, než by měla?

Rozpočet Evropské unie dosahuje do výše jednoho procenta HDP členských států. Průměrný rozpočet státu EU ale až na 44 procent HDP. Problém tedy může být spíš v tom, jestli EU své peníze investuje dobře, než že jich utrácí moc.

EU chce regulovat splachování v toaletách

Všimli jste si někdy na záchodech značení, kolik litrů vody se spotřebuje na jedno spláchnutí? Evropská unie snad už reguluje i splachování na toaletách! Máme pro vás dobrou zprávu – není tomu tak. Evropská unie nepřikazuje, kolik vody se smí používat na splachování. Zato výrobcům doporučuje označovat těmito údaji toalety. Protože kdo šetří, má za tři. A v tomto případě chráníme i životní prostředí.

Zakázal „Brusel“ křivé banány?

O křivých banánech slyšel už asi každý. A tady se v porovnání s ostatními případy ani není čemu moc divit. EU opravdu do nedávna měla pravidla na vzhled banánů včetně údajů o jejich zakřivení – ze strachu z konkurence bývalých francouzských kolonií si Francouzi prosadili toto nařízení. Pěstitelé ho ale špatně pochopili a začali vyhazovat banány jen proto, že byly více zakřivené. A tak toto nařízení EU v roce 2008 zrušila.

Zákaz mysliveckých broků a rybářských závaží?

Poslední dny jsme se v českých médiích mohli dočíst, že Evropská unie přemýšlí nad zákazem olova. Skutečnost je, jak to bývá, jinde. Nepřesné zprávy pochází ze zprávy ECHA, která doporučuje zákaz lovecké munice s olovem v oblastech mokřadů, který už ale v Česku dávno platí, protože představují riziko pro životní prostředí i zdraví lidí.

Máme po brusinkách?!

Na brusinkách si kvůli Unii nepochutnáme. Prý je v Bruselu zakázali. Jenže co když jsme ve skutečnosti kupovali klikvy, které obchodníci za brusinky jen zaměnili? Jak tomu tak bývá, máme na stole opět ochranu spotřebitele. Tedy povinnost výrobce či prodejce uvádět přesný název toho, co kdo z nás kupuje. Takže brusinky si klidně dejte. S jistotou, že to budou opravdu brusinky.

Léčivé byliny mají kvůli EU útrum. Nebo?

Kdo je marod, smí polykat jen chemii? I takové zprávy se šíří internetem. EU podle nich měla Čechům zakázat užívat léčivé rostliny. A teď kde jsou fakta. Podstatou evropské úpravy ochrany spotřebitele je pravidlo, že výrobce či prodejce nesmí na obalu výrobku uvádět klamavé či zavádějící informace. Pokud tedy nebylo prozkoumáno, že určitý přípravek opravdu léčí rakovinu, nesmí se to na obalu uvádět, prodávat se to ale může nadále.

STOP kebabu v Evropě?

Ani náhodou. Celá kauza se točila kolem diskuze o povoleném množství fosfátů v mraženém mase. Europoslanci nakonec hlasovali proti, takže fosfáty se daly k ledu. I kdyby ale námitka prošla, neznamenalo by to žádný zákaz. Byl by to jen postoj Parlamentu a Komise by měla plnou volnost otázku fosfátů znovu posoudit.

Regály jak za komunismu?

Poslanci tento týden schválili kvóty na prodej českých potravin ve větších obchodech. Podařilo se jim tak odhlasovat zákon, který je s velkou pravděpodobností protiprávní – a navíc nad ním zůstává rozum stát. Česko má totiž jednu z nejotevřenějších ekonomik na světě založenou na vývozu a z volného pohybu zboží jednoznačně těží.

Je v našim zájmu odstraňovat bariéry, aby mohly firmy volně vyvážet kdekoliv po EU. Sami tuto bariéru ale nyní stavíme. A to nemluvíme o dalších negativních důsledcích, jako je třeba menší nabídka při výběru potravin nebo jejich zdražování.

Pokud se stane zákon účinným, bude na Evropské komisi jako strážkyni evropského práva, aby ho analyzovala a situaci s Českem řešila. Že je zákon v rozporu s vnitřním trhem, tuší i sám ministr zemědělství. Co by asi tak pověděl na kvóty, které by diskriminovaly zase nás?

Může EU za naši pomalou vakcinaci?

Česká republika si objednává vakcíny přes EU. Koordinaci s výrobci i dopravu si řeší sama v rámci smlouvy s ní. Kompetenci za dodávky vakcín i jejich využití tak máme my, ne Evropská komise.

Od vlády bohužel chybí aktuální informace, jako kolik je vakcín objednáno nebo kdy mají být dodány. Transparence takových informací je důležitá, ale dostatečná není ani v komunikaci Komise kvůli dohodnutým podmínkám v kontraktech s dodavateli.

Problematická je i výrobní kapacita samotných výrobců vakcíny. I proto schválila Evropská léková agentura vakcíny od třetího dodavatele.

Tratíme na našem členství v EU?

Jednoznačně ne. A to zůstáváme pouze u té finanční (a tedy méně důležité) stránky našeho členství v EU.

Co tedy ukazují čísla? V minulém roce zaplatila Česká republika do rozpočtu EU 60,2 miliardy korun a získala z něj 145,9 miliardy korun. To je o 85,7 miliardy korun více, než do něj odvedla.

Od našeho vstupu v květnu 2004 do konce minulého roku jsme pak odvedli celkem 677 miliard korun a naopak obdrželi 1,57 bilionu Kč. Naše celková čistá pozice tak činí 896,4 miliardy Kč.

Vnímáme EU víc negativně než pozitivně?

Podle průzkumu veřejného mínění Eurobarometr (provedeného mezi 20. listopadem a 21. prosincem 2020) má v České republice pozitivní pohled na Evropskou unii 53 % respondentů. To je oproti roku 2019 skok o celých 26 %. Tento nárůst je také nejvyšší ze všech zemí v Unii.

Co ukazují další čísla průzkumu? Třeba že dva ze tří respondentů tohoto průzkumu vidí budoucnost EU pozitivně nebo že 81 % dotazovaných věří, že plán na podporu oživení EU umožní naší národní ekonomice rychlejší zotavení z negativních důsledků pandemie koronaviru.

Celý průzkum si můžete prostudovat zde.

Vakcínová solidarita?

Zvláštní slovní spojení? Souhlasíme. Při pohledu na 100 tisíc dávek vakcíny Pfizer, kterou Česká republika, Slovensko a Rakousko dostanou příští týden přednostně a navíc, už ale pochopitelné. Dohodly se na tom státy Unie. Vakcíny se tak tentokrát nebudou rozdělovat primárně podle počtu obyvatel mezi všechny země EU, ale dostanou je přednostně ty státy, které o ně kvůli své nepříznivé situaci s pandemií požádaly. Díky tomu můžeme naočkovat více lidí, což je u nás více než potřebné.

Peníze, co svět neviděl

Česká vláda se před necelým rokem zavázala darovat 20 milionů korun do mezinárodní sbírky pořádané Evropskou komisí a Světovou zdravotnickou organizací na vývoj vakcíny a léku proti covidu-19. Premiér Andrej Babiš vyzdvihl potřebu spolupráce a dodal, že je na příspěvek České republiky hrdý. V porovnání s podobně velkými a bohatými zeměmi slíbilo Česko dát podstatně méně. I tak něco je lepší než nic.

Jenže čas utekl, dárcovská konference neplní stránky médií, a z onoho něco zůstalo právě jen to nic. Česká republika svůj příspěvek nikdy neposlala.

A na to už hrdí být nemůžeme, co myslíte?

Bez „očkovacího pasu“ nikam?

Nikoliv. Tzv. digitální zelený certifikát by měl volný pohyb evropských občanů po celé EU usnadnit. Jednoduše bude sloužit jako doklad o tom, že osoba už byla proti covidu-19 očkována, obdržela negativní výsledek testu na covid-19 nebo již covid-19 prodělala. Díky tomu odpadne jeho držiteli omezení typu požadavku testování nebo karantény. Ale to už bude na každém členském státě, aby určil, k čemu bude certifikát na jeho území držitele opravňovat. Stejně tak by každý stát měl moci rozhodovat o tom, jaké vakcíny mimo ty již schválené Evropskou agenturou pro léčivé přípravky v rámci dokladu uzná.

Cílem digitálního zeleného certifikátu je usnadnit bezpečný pohyb Evropanů. To ale neznamená, že bez něj nebudou moci cestovat ať už za prací nebo odpočinkem i ti, co certifikát mít nebudou! Volný pohyb je základním právem EU, na tom se nic nemění. Kvůli bezpečnosti však budou muset cestující bez „pasu“ nadále dodržovat konkrétní opatření v dané zemi, jako je povinný test nebo izolace.

Návrh na jeho vytvoření předložila Evropská komise včera a měl by platit ve všech členských státech EU od začátku června. Jeho schválení nebo úpravy má nyní v rukou Evropský parlament a členské země. Digitální certifikát bude ale jen dočasným řešením. Jakmile Světová zdravotnická organizace vyhlásí konec pandemie, bude zrušen.

Co objednáš, to (ne)máš

Česká republika objednala od Evropské komise méně vakcín proti nemoci covid-19 (konkrétně 81,1 %), než mohla. Všechny země totiž mají nárok koupit si od každého výrobce tolik dávek vakcín, kolik mají obyvatel. Se zjištěním přišly tento týden Hospodářské noviny.

Kvůli vládnímu rozhodnutí tak máme méně dávek na proočkování populace než většina zemí EU. Čísla ukazují, že do konce června bychom měli naočkovat 44 % lidí. Pro srovnání, Malta by měla zvládnout očkovat 92 % občanů, Dánsko 79 %, Rumunsko 56 %, méně než my by měli očkovat jen v Bulharsku, Chorvatsku, Slovensku a Lotyšsku. Můžeme jen doufat, že se Evropské komisi podaří sehnat více vakcín a jiné země nám své podíly přepustí.

Pomalejší proočkování, delší čas, kdy musíme čelit zdravotní části pandemie a s ní spojenými ekonomickými a společenskými opatřeními. Jaké byly důvody pro zbytečně malou objednávku, se zatím spíše spekuluje. Snad v tom ale nebyla snaha ušetřit. To by nám to někdo opravdu hodně špatně spočítal.

Os(t)udná porážka

Česká republika míří na chvost zemí Evropské unie v počtu dodaných vakcín proti nemoci covid-19. Aktuální čísla ukazují, že do konce června bychom měli mít proočkováno 44,7 procent populace. Je to míň, než jsme mohli zvládnout – kvůli menší objednávce vakcín, než na jakou jsme měli nárok, a neschopnosti vyjednávání českého premiéra. Právě kvůli němu dostane naše země ve zrychleném dodání 239 tisíc dávek. Což je ale zhruba o 70 tisíc méně, než jsme mohli získat.

Co se stalo? Evropská komise zajistila v reakci na různou rychlost dodávek vakcín po členských zemí EU 10 milionů dávek na vyrovnání těchto rozdílů. Dohoda velvyslanců zněla, že sedm milionů si rozdělí země podle počtu obyvatel a zbylé tři miliony půjdou na pomoc zemím, které nyní v počtu dodávek zaostávají.

V rámci solidarity se pro Česko ve druhém balíku navrhovalo 140 tisíc dávek. To se ale našemu premiérovi zdálo málo a chtěl víc. Ostatní země ale přišly s jiným návrhem, a to tím, že pomohou primárně pěti státům, které řeší problémy kvůli výpadkům dodávek vakcín od firmy AstraZeneca – Bulharsku, Chorvatsku, Slovensku, Lotyšsku a Estonsku. Tím jsme ztratili zhruba polovinu navrhovaných dávek a na Česko z tohoto balíku zůstalo pouze 72 tisíc dávek.

Server Politico označil vyjednávání premiéra za „ostudnou porážku“. Její dopady budou ale horší než ostudné – osudné…

Máme budoucnost EU ve svých rukou?

Do debat o budoucnosti Evropské unie se můžete zapojit kdekoliv a kdykoliv. Od pondělí 19. dubna ale s konkrétním výsledkem. Pomůže tomu spuštění vícejazyčné digitální platformy sloužící pro tzv. konferenci o budoucnosti Evropy. Sdílet zde budete moci své nápady a názory na jakékoliv téma, které je pro unijní budoucnost důležité, komentovat příspěvky ostatních nebo se účastnit konkrétních diskuzí. Platforma bude také místem, kde najdete všechny příspěvky týkající se konference. Speciální mechanismus zpětné vazby pak bude analyzovat klíčové myšlenky, které budou projednány na evropských panelových diskuzích a během plenárních zasedání konference. Díky tomu se mohou i vaše nápady dostat do konkrétních závěrů a návrhů řešení. Samotné zahájení konference o budoucnosti Evropy se plánuje na 9. května, tedy na Den Evropy.

70 % očkovaných do konce června?

K pondělku do Unie dorazilo dle ECDC přes 134 milionů dávek: jednu dávku očkování již obdržel každý pátý Evropan ve věku nad 18 let (22,9 %) a počet kompletně proočkovaných lidí směřuje k desetině (8,4 %). Pokud se naplní dnešní odhady, cíl proočkovat 70 % občanů ve věku nad 18 let do začátku léta může být i „překonán“ a k této metě se EU může přiblížit již na konci června.

Bohužel, týdny staré výhledy ukázaly, že kvůli nepochopitelnému rozhodnutí vlády objednat málo vakcín, bude cesta České republiky k metě 70 % mnohem pomalejší. A bude tedy trvat déle, než se „bezpečnost“ před pandemií u nás dostatečně zvýší.

Za deset let nejvyšší, přesto v menšině

Podle posledního průzkumu Barometru se zdá, že Češi pomalu mění svůj názor na přijetí eura v naší zemi. Nově by se do Evropské měnové unie rádo přidalo 40 % Čechů. Nejenom, že tato podpora vzrostla oproti minulému roku o dvojnásobek. Je také vůbec největší za posledních deset let. A v porovnání s ostatními zeměmi se navíc podpora přijetí eura zvýšila nejvýrazněji právě u nás. Přestože ale čísla stoupají, stále je více Čechů proti přijetí eura za svou měnu.

Průzkum v Česku zpracovala agentura Kantar CZ v únoru. Zúčastnilo se ho celkem 1100 respondentů.

Modrá, nikoli zelená planeta?

Václav Klaus asi smutní. Podle unikátního průzkumu agentur PAQ Research, STEM a CVVM pro Český rozhlas se 93 % obyvatel Česka domnívá, že klimatická změna není žádným výmyslem, nýbrž realitou. Celých 85 % lidí souhlasí s tím, že změnu způsobil člověk a 82 % je toho názoru, že k jejímu řešení je nezbytná změna lidské činnosti. S tou by se podle 63 % respondentů mělo začít hned.

Průzkum provedený na vzorku 2239 respondentů ukázal, že téma nerozděluje generace. V postojích ke zmenám klimatu se lidé neliší věkovými kategoriemi, ale ani socioekonomickými třídami. Převažují však ženy (71%), které si myslí, že je třeba jednat bezodkladně (u mužů jde o 54 %). Taková široká shoda je dobrá zpráva a jasný signál pro politiky, že lidé chtějí tento problém řešit.

Týká se to například i Národního plánu obnovy a balíku 192 miliard z evropských fondů na restart ekonomiky po pandemii, který naše vláda nestihla dokončit včas. Podle Českého rozhlasu proto, že nebyla schopná naplnit základní požadavek, aby 37 procent z něj šlo na klimatická opatření.

A to hodně nekoresponduje s bezodkladným řešením, co říkáte.

Rychlá reakce na bezprecedentní čin

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se shodli na přijetí dalších sankcí vůči Bělorusku. Nové sankce budou vedle lidí odpovědných za únos uvaleny také na firmy podporující režim Alexandra Lukašenka. EU tak reagovala na násilné donucení k přistání civilního letu společnosti Ryanair na lince z Athén do Vilniusu, když se nacházel v běloruském vzdušném prostoru. Záminkou bylo smyšlené ohrožení letadla bombou, skutečným důvodem pak zadržení běloruského disidenta a novináře Romana Protasevicha. Lídři EU tento zásah odsoudili a požadují okamžité propuštění aktivisty i jeho přítelkyně Sofie Sapegy. Navíc vyzvali unijní přepravce, aby se vyhýbali přeletům běloruského vzdušeného prostoru. Na jednu z dalších výzev s cílem znemožnit přelety a přistání běloruských aerolinek na území členských států EU už reagovalo i Česko. Podle premiéra Babiše ČR zakáže běloruským aerolinkám cesty na své území.

Stažená mračna nad Pekingem

Hned dvě prohlášení z posledních dnů zdůrazňují rizika spojená s Čínou.

Státy G7 ve svém závěrečném prohlášení po summitu v Cornwallu vyzvaly k respektování lidských práv v Číně, konkrétně v provincii Sin-ťiang, kde žije menšina muslimských Ujgurů, a dále k zajištění autonomie Hongkongu.

Prohlášení představitelů NATO z Bruselu jde ještě dál. Vůbec poprvé v něm zaznělo, že čínské „deklarované ambice a asertivní chování představují systémové výzvy pro mezinárodní řád založený na pravidlech“. I oni tak reagovali na represe proti Ujgurům, ale také na rozšiřování čínského jaderného arzenálu nebo využívání dezinformací. Jejich další postup ukáže příští summit NATO v Madridu.

Cílem obou prohlášení není udělat z Číny protivníka nebo nepřítele. Ostatně Německo nebo Itálie upozorňuje i na fakt, že Čína je v mnoha aspektech našim partnerem. Tlak na Čínu je ale jasným signálem, že před nerespektujícím chováním Západ nemůže dál zavírat oči.

V nechtěné záři reflektorů

Řešení situace ohledně pošlapávání právního státu v Polsku a Maďarsku se zatím zdá v nedohlednu. Přestože řízení s Polskem začalo už v roce 2018 a s Maďarskem o rok později, konkrétní výsledky kvůli vyčkávání členských zemí na stole stále nejsou. Zatímco Polsko čelí kritice kvůli omezování nezávislosti své justice, v Maďarsku řeší omezování plurality médií, akademické svobody nebo činnost nevládních organizací.

Před pár dny v EU navíc zarezonoval nový maďarský zákon zakazující na školách materiály zobrazující homosexualitu či změnu pohlaví. Šéfka Evropské komise na něj zareagovala výrokem, že tento zákon je „ostuda“ a jde proti všem základním evropským hodnotám. Proto nařídila poslat do Maďarska dopis vyjadřující ze zákonu obavy, dokud tento zákon nevstoupí v platnost.

Jak se situace v obou zemích vyvine, je nejasné. Stejně tak reakce ze strany EU. Přestože Komise pošlapávání právního státu v Polsku a Maďarsku oficiálně prošetřuje a Evropský parlament obě země v dané věci kritizuje, k přijetí konkrétních opatření (například odebrání hlasovacích práv v Radě EU) je potřebná shoda všech členských států. Jedná se však o precedens, jehož závěr je více než nejistý.

Na cestě k dekarbonizaci

Cíle Evropské unie omezit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050 se staly právně závazné. Shodla se na tom většina europoslanců. Tzv. klimatický zákon určuje postup a pravidla, jak klimatické neutrality dosáhnout. Tedy neprodukovat emise skleníkových plynů, případně je vyvážit například výsadbou nových stromů. Normu musí schválit ještě členské země. Mělo by však jít jen o formalitu. Výsledek 55 % je totiž kompromisem mezi zeměmi, z nichž některé požadovaly přísnější závazek, jiné – jako třeba Česká republika – už i konečný cíl vnímaly jako příliš ambiciózní.

A zase ten střet zájmů

„Český plán obnovy dostal zelenou. Díky němu bude česká ekonomika ekologičtější a digitálnější. A posílí státní zdravotnictví, aby bylo připraveno na budoucí výzvy.“ O tom dnes na svém Twitteru informovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.

O co jde? Česká republika může díky rozhodnutí Evropské komise využít 180 miliard korun dotací z mimořádného krizového fondu Evropské unie, který má členským zemím pomoci oživit jejich hospodářství po pandemii a zároveň posunout jejich zelenou a digitální transformaci.

Má to dva háčky. Ten menší a podle očekávání snadno řešitelný je fakt, že českou strategii ještě musí schválit ostatní členské státy. Náročnější to asi bude s tím druhým. Podle Komise musí české úřady při rozdělování peněz zabránit možnému střetu zájmů Andreje Babiše. Tyto milníky pak musí být podle šéfky Komise splněny předtím, než bude v polovině roku 2022 vyplacena první velká částka.

Jde to i na dálku

Zatímco dříve se o práci doma spíše pochybovalo a homeoffice byla často výsadou jednoho dne, pandemie ukázala, že i na dálku se dá pracovat dobře. A navíc často efektivněji a levněji. Své o tom ví i v institucích Evropské unie, které po letních prázdninách budou řešit svůj další provoz. Panuje shoda, že i přestože osobní kontakt nenahradíte, ne vždy je ho nezbytně nutně třeba. Podle ČTK sestavil předseda Evropského parlamentu David Sassoli několik pracovních skupin, jež mají za úkol navrhnout, která jednání by europoslanci mohli absolvovat na dálku a kterých se budou muset účastnit osobně. Vyjednávání v Evropské komisi bude pravděpodobně napjatější. Vrátit pracovní režim do předkrizového stavu chce totiž část jejích generálních ředitelství. I tak se dnes ale mluví o tom, že na práci z domova by měli zaměstnanci nárok nejméně jeden a nejvýše tři dny v týdnu. A co čeká Evropskou radu, jejíž videokonference z velké části nahradily jednání ministrů? Diplomaté zdůrazňují, že osobní účast je kvůli vyjednávání v kuloárech nezbytná. I tak ale asi přijdou změny a částečné jednání na dálku se nevyhne ani této instituci.

EU a Afgánistán

„Situace v Afgánistánu vyžaduje jednotnou reakci EU,“ napsal na svůj Twitter předseda Evropského parlamentu David Sassoli minulý týden. Den poté se na mimořádném zasedání setkali i ministři zahraničních věcí členských států EU, aby svoji pozici projednali. V médiích se následně objevila zpráva, že Evropská unie je v kontaktu s Tálibánem. V jaké pozici nyní EU je a jak pomáhá?

EU podle prohlášení ministrů vyzývá všechny strany v Afghánistánu, aby dodržovaly přijaté závazky a nadále usilovaly o trvalé politické řešení. Nedílnou součástí tohoto úsilí má být ochrana veškerých lidských práv, zejména práv žen a dívek. I proto je podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen Evropská unie v kontaktu s Tálibánem, byť to podle jejích slov neznamená uznání jejich pozice.

Potřebu ochrany zmiňuje EU i v souvislosti s občany Evropské unie žijícími v Afgánistánu nebo Afgánců pracujících pro ni a členské státy. V této záležitosti EU pomáhá i sama skrz evakuace, které organizuje. Do Evropy se už tak podle Euractivu dostala například stočlenná skupina pracovníků evropských institucí nebo 400 Afgánců s rodinami, kteří pro EU pracovali. Kam budou jejich kroky dále směřovat, ale v tuto chvíli není jasné.

I další role EU je nyní spíše nejistá. Přestože se v prohlášení ministrů naléhá na okamžité ukončení veškerého násilí, končí realita spíše u slov. Konkrétní činy se tak projevují převážně v humanitární pomoci, kterou EU v Afgánistánu poskytuje.

256 milionů z celkových 450

Na konci srpna oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen důležitou zprávu: „Sedmdesát procent dospělých obyvatel Evropské unie je kompletně naočkovaných proti covidu-19.“ Důležitý milník v boji proti pandemii je tak pokořen. Komise navíc dostála i svému plánu naočkovat tuto většinu do konce léta (byť byl prvotní odhad do konce června). Konkrétně se jedná o 256 milionů ze zhruba 450 milionů obyvatel zemí Evropské unie.

Pandemie – a s ním potřebné očkování – ale nekončí. I kvůli tomu, že rozdíly v naočkování populace jsou mezi zeměmi stále poměrně značné. Server Euroactiv.cz uvádí, že na Maltě mají plně očkovaných už 90 % obyvatel. Podobně dobře si vedou i v Portugalsku, Dánsku nebo Španělsku. Naopak v Buhlarsku se jedná pouze o pětinu obyvatel a v očkování zaostává i Rumunsko, Chorvatsko nebo Slovensko. Česko má naočkováno zhruba 63 % dospělých. To je konkrétně 54 % všech lidí, tedy 5,7 milionů obyvatel.

Silnější zdravotní unie?

Přestože má Evropská unie v oblasti zdravotnictví pouze podpůrnou roli, kvůli pomalé reakci na první vlnu pandemie sklidila kritiku. I proto hledá možnosti, jak do budoucna reagovat rychleji, a zabránit tak další pandemii. Evropská komise proto přišla s ambiciózním plánem nazvaným HERA. Úřad by ráda spustila po souhlasu členských států už na začátku roku 2022.

Jak konkrétně by měla HERA pomáhat? Ve spolupráci s členskými státy by měla shromažďovat a vyhodnocovat informace a bleskově na ně reagovat vývojem, výrobou nebo nákupem zdravotnického materiálu. Stejně tak by měla podporovat vývoj léků a vakcín včetně komunikace s farmaceutickými firmami skrz zajištění dostatečných výrobních kapacit. Její režim se tak zaměžuje jak na fázi přípravenosti na krizi, tak řešení krize samotné. Zároveň by měla doplnit již existující evropské úřady, tedy Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) a Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA), a stát se jejich pilířem.

Posílením koordinace zdravotní bezpečnosti jednotlivých členských států směřuje EU k vytvoření silnější zdravotní unie. HERA na svoji činnosti získá šest miliard euro na následujících šest let.

Získává vláda práva trhliny?

Rozhodnutí polského ústavního soudu ze 7. října o nadřazenosti polského práva nad tím evropským vzbudilo silné reakce. V Polsku i celé Evropské unii. Bylo to vůbec poprvé, kdy členský stát EU označil některé články základních smluv o EU odporující domácí ústavě. A popřel tím princip, se kterým země souhlasila při svém vstupu do EU. Na základě toho hrozí, že evropské zákony nebudou platit v členských zemích stejně.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v reakci na to řekla, že rozhodnutí polského soudu zpochybňuje základ EU a představuje přímou výzvu pro jednotu evropského právního řádu. Právě vláda práva je podle ní pojivem, které drží evropské spojenectví pohromadě. Výrok ústavního soudu navíc považuje za vyvrcholení útoků na nezávislost justice v Polsku, jejíž limity Evropská komise dlouhodobě řeší.

Polský premiér Mateusz Morawiecki rozhodnutí soudu naopak obhajuje. Sám se na něj také obrátil. Podle něj je polská ústava nejvyšším právním aktem v zemi a stojí nad jakýmkoliv jiným právním principem. Přesto ve své zemi čelí premiér i silné kritice občanů, kteří chápou rozhodnutí soudu jako první krok k opuštění EU.  To však on sám odmítá.

Rozhodnutí soudu projednali na svém druhém říjnovém plenárním zasedání i europoslanci. Většina z nich vyzvala Komisi, aby k obraně polských občanů využila všechny nástroje, které má k dispozici. Někteří poslanci však uvedli, že přednost práva EU je zneužívána k rozšíření unijních pravomocí nad rámec pravomocí původně uvedených v zakládacích smlouvách.

Úspěch? Ne tak docela

Na říjnový summit EU jel stávající český premiér Andrej Babiš se dvěma cíly. Přesvědčit ostatní lídry EU, aby společně s ním požadovali dočasné zrušení DPH u energií. A také prosadit větší regulaci trhu s emisními povolenkami. O prvním tématu nakonec ani nemluvil. Ostatně takovou výjimku Evropská komise ani udělit nemůže – na daně se totiž vztahují zvláštní pravidla, která jeho návrh porušuje. V tom druhém uspěl o něco víc, bruselský server Politico to dokonce označil za vyhranou bitvu. Dá se ale skutečně mluvit o úspěchu?

Aby prosadil zásah EU do systému obchodování s emisními povolenkami, rozhodl se Andrej Babiš blokovat závěry Evropské rady. I přes blokaci jasný souhlas nedostal. Místo toho získal konstatování, podle kterého Evropská komise fungování trhu s emisními povolenkami prověří a v případě potřeby zasáhne. To však měla Komise v plánu tak jako tak.