Markéta Kaplanová
A to nejen obvykle zmiňovanou svobodu cestování, ale též svobodný pohyb zboží a myšlenek.
Kdo z nás padesátníků si kdy myslel, že bude mít šanci vzdělávat se v zahraničí, pracovat a profesně se zdokonalovat ve špičkových firmách nebo si jen prostě přivydělat prací v ekonomicky vyspělejších zemích. Kdo z nás si dokázal představit kolik různých evropských firem vyrábí vrtačky, a že je jednou uvidí na pultu u nás?
Kdo si představil, že v proslulém bruselském pivním baru „Delirium“ najde nekončící výběr i českých piv?
Že jednou uvidí kapelu Pink Floyd naživo, či že pojede na „otočku“ na celosvětovou výstavu Rembrandta či Rubense do vídeňského Albertina? Evropská unie nám dává i jistotu, že se k nám žádné tanky dočasně nepozvou a žádný „přítel“ nebude stabilizovat naši společnost. Snad nám nějak pomůže i zabránit přeměně státu ve firmu, i když to je asi spíše na nás samotných.
