Laura Nocifora
Pocházím z Říma. V roce 2016 jsem odpromovala a přemýšlela co dál. V tomto "mezičase" jsem se rozhodla zkusit dobrovolnictví a rozšířit si tak obzory i osobní a pracovní zkušenosti. Napadlo mě, že pokud to nezkusím právě teď, tak už nikdy.
Začala jsem pracovat v azylovém centru Červeného kříže v belgické Eupeně, ve kterém bylo asi 100 lidí
Měla jsem na starosti organizaci různých aktivit, například kurzů zaměřených na líčení nebo zklidnění mysli. Pracovala jsem na recepci, v jídelně, kde bylo třeba. Zjistila jsem, že potřebuji umět dobře poslouchat a musím být trpělivá. I díky tomu o sobě dnes můžu říct, že jsem mnohem trpělivější než před touto zkušeností.
Tuto dobrovolnickou práci jsem našla díky Evropskému sboru solidarity. Poslala jsem tam svoji žádost a když jsem zjistila, že mě vybrali, byla jsem moc šťastná. Zároveň jsem ale pocítila strach, jestli dokážu navázat dobré vztahy. Byl to mix pocitů. Tuto zkušenost můžu doporučit všem.
Zdroj: European solidarity corps
