Při cestování v Německu se mi stal úraz. Protože se jednalo o jednodenní cestu nedaleko hranic, neřešil jsem lehkovážně cestovní pojištění.
Letěl ale vrtulník, sanitka, operace ve fakultní nemocnice v Jeně a následně hospitalizace. Děsil jsem se neskutečných nákladů, které budu muset německému zdravotnictví uhradit. Celkové náklady se vyšplhaly na cca 150 tisíc korun.
K mé neskonalé úlevě mě ale zachránila "modrá" evropská kartička pojištěnce, která každému občanu EU zajišťuje nutné ošetření ve všech zemích EU za stejných podmínek jako mají místní. Ve finále jsem tedy hradil pouze výdaje za dvoudenní hospitalizaci - stravné a lůžkovné. Zbytek Němcům hradila zdravotní pojišťovna. Je skvělé vědět, že jsem všude v Evropě chráněn jako "vlastní", že o mě všude bude postaráno.
Vděčnost, že je Česká republika součástí EU, jsem pocítil i při studijním pobytu Erasmus v Budapešti. Byl to moment, kdy si člověk intenzivně uvědomuje evropanství, dělá si kamarády z rozličných (nejen členských) států. Tak nějak z definice přitom člověk hledá společné jmenovatele s ostatními - fotbal, soutěž Eurovize, historie, jídlo, cestování. Je to přesně ten moment, kdy se člověku posouvá horizont, kdy si uvědomuje mnohovrstevnatost svojí identity.