Není pochyb. I rok 2021 bude ve znamení boje s pandemií. Snad se ale konečně dočkáme i jeho porážky.
Aktuální zprávy lehce nahrávají optimismu. Vakcíny fungují (nyní částečně i na nové mutace) a dodávky (alespoň v Evropě) rostou. V tuto chvíli má Evropská unie objednáno přes dvě miliardy vakcín, které musíme umět efektivně využít. Nestojíme si zle – 11 z 19 zemí, které už proočkovalo více než 3 % lidí, je právě z EU. V čele ale také nejsme.
Zásadní události se dějí i mimo koronavirus. Za oceánem se ujal úřadu nový prezident a v Evropě zavládlo nadšení. Joe Biden je skutečně asi posledním zástupcem generace, která má v DNA velmi silné transatlantické spojenectví. Neočekávejme však, že díky tomu dostaneme od Ameriky cokoliv. Konec Donalda Trumpa v Bílém domě je hlavně šance, kterou musíme umět využít.
Jedno odcházení nás čeká i v Evropě. Svoji politickou kariéru končí německá kancléřka Angela Merkel. A ve vzduchu visí otázka, jejíž odpověď může způsobit Česku hluboké vrásky - stane se bez ní německá politika sobečtější?
Na půdě Evropského parlamentu jsem velmi zvědavý na vyjednávání zákona o digitálních službách. Digitální giganti typu Facebook nebo Google (a mnoho dalších) dramaticky ovlivňují naše životy i vývoj ve společnosti (vzpomeňme třeba zablokovaný Twitter účet Donalda Trumpa). Tento rok ukáže, jestli víme, jak se k tomu postavit.
A co nás čeká doma? Podzimní volby. Pandemie ukázala, že potřebujeme opravdu funkční státy. Ten náš skrz svoji vládu selhal. A dopady jsou katastrofální. Držme si palce, abychom si zvolili kompetentní zástupce a konečně se vymanili z populistického světa politiky.
Dobrá zpráva je, že to vše máme ve svých rukou. Jen doufejme, že právě toto nebude i ta zpráva špatná. Jste optimisti?
Luděk Niedermayer